Kromě současných českých značek (viz obrázek nahoře) jsou platné všechny puncovní značky, které platily v historii na území Československa a nevyjadřovaly nižší ryzost, než jsou nejnižší ryzosti pro jednotlivé drahé kovy uvedené puncovním zákonem (§3, odst. 2). Tedy značky rakousko-uherské, československé, protektorátní i značky Slovenského štátu. Příkladem je puncovní značka zvaná čejka, používaná do r. 1993 pro ryzost 585/1000, jejíž nákres uvidíte po kliknutí zde. Neplatí ovšem puncy, které byly v době 2. světové války zavedeny na československém území, obsazeném cizími státy (značky rakouské, polské a maďarské). Ostatní platné historické značky jsou publikovány v brožuře ing. Bouši "Seznam puncovních značek platných na území České republiky", poprvé vydané v r. 2008, doplněná reedice 2018. Ta je k dispozici na každém pracovišti PÚ a v elektronické podobě zde.

Na našem území také platí značky Úmluvy o kontrole a označování předmětů z drahých kovů (tzv. Vídeňské konvence), k níž ČR přistoupila 2. listopadu 1994, viz http://www.hallmarkingconvention.org/. Vyobrazení českých konvenčních značek najdete zde, ostatní členské státy Konvence mají svoje konvenční značky obdobné.

Po vstupu ČR do EU byly postupně uznány také puncy některých členských států unie, ke dni aktualizace tohoto textu (6. 1. 2016) jsou to vybrané puncy Estonska, Finska, Chorvatska, Irska, Kypru, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Malty, Polska, Portugalska, Slovenska, Slovinska a Velké Británie. Aktuální stav, podrobnější výklad a vyobrazení uznávaných punců naleznete po rozkliknutí tohoto nápisu: Uznávané zahraniční puncy.

V souvislosti se vznikem řady nových pracovišť Puncovního úřadu se ukázalo nezbytným provést rozlišení puncovních značek mezi jednotlivými pracovišti miniaturními písmeny: P-Praha, J-Jablonec nad Nisou, B-Brno, O-Ostrava, T-Turnov, R-Tábor, Z-Plzeň, L-Olomouc, H-Hradec Králové, K-Červený Kostelec. Tato písmena jsou situována v blízkosti čísla ryzosti a jsou orientována kolmo ke svislé ose značky, čímž jsou odlišeny značky vyrážené Puncovním úřadem Slovenské republiky, jehož jinak shodné značky obsahují miniaturní písmena orientovaná rovnoběžně se svislou osou puncovní značky. Toto rozlišení je zaváděno postupně, stávající značky jsou užívány do vyčerpání zásob. Zboží se považuje za řádně opuncované bez ohledu na pracoviště či úřad, který je označil, a nevyžaduje se další dodatečné přezkoušení či označení.

zdroj: http://www.puncovniurad.cz/

Jaké šperky nemusí mít punz?

Výjimku majíí šperky v podlimitní hmotnosti, která u zlata a platiny představuje 0,5 g, u stříbra 3 g. Ty kontrole puncovního úřadu nepodléhají, nemusí tedy být označené státní puncovní značkou, ale naopak je u nich povinné označení ryzostní a výrobní značkou, pokud to velikost a tvar šperku umožňuje.

Dovezené šperky, které jsou v podlimitní hmotnosti, také nemusí být kontrolovány puncovním úřadem. Toto zboží tedy nemusí být označeno státním puncem. Zpravidla na něm ale bývá odpovědnostní značka, která odkazuje na dovozce. A nesmí chybět ryzostní značka.